Plánuji dětský pokojíček

Lépe řečeno jeho první nejjednodušší verzi s minimálním rozpočtem i úpravami. Protože přeci jen jsou ještě Ela i Max hodně malí, a tak ještě nepotřebují každý svůj vlastní pokoj s vybavením na míru od manžela. Myslím, že jim bude zatím stačit menší herna s dětskými postýlkami hned vedle naší ložnice, kterou bych ráda vytvořila z mojí staré pracovny, nábytku, co už doma máme i z veškerých dekorací a doplňků. A navíc hodně dlohou místnost ještě částečně předělila velkou masivní skříní, a pracovní stůl s počítačem bych v ní prozatím ponechala.

Jen si vůbec nejsem jistá, kdy tento krok udělat. Jednak potřebujeme ještě vymalovat, dodělat nové dveře a podlahové lišty. Ale hlavně vůbec netuším, jestli je už ten správný čas nechat je spát samotné, i když hned vedle s otevřenými dveřmi do ložnice. Max totiž potřebuje většinou držet za ruku než usne, a občas uklidnit v noci, když se mu něco divokého zdá. Elinku zase stále v noci hodně často kojím. Přes den vůbec, proto si myslím, že jsou to ještě spíš poslední záchvěvy touhy po mé náruči, než po jídle. To má ale za důsledek, že se všichni čtyři dohromady téměř nevyspíme, a takhle doufám, že by jim samostatný prostor mohl přinést nový a společný režim, a třeba i více klidu nám všem. Určitě proto budu ráda, když mi dáte vědět, jak jste to měli vy :-).

Ale zpátky k zařizování pokojíčku, ke kterému jsem si nakreslila malý plánek a tradičně vytvořila taky koláž. Teď chodíme do místnosti vlevo dveřmi, na spodní straně je ložnice, a už jen skrz tu se bude chodit až budou konečně hotové i schody. Vlevo jsou dvě okna, aby jste se zorientovali. Postýlky určitě poznáte, uprostřed plánuji na dřevěnou plovoucí podlahu rozložit koberec na hraní, a naproti využít na hračky starý regál z Ikea s úložnými boxy z H&M home na hračky. Vedle je bílá komoda, která bude společně s velkou skříní sloužit na další věci nebo oblečení. Jinak zbylý nábytek půjde také pryč, a v pracovně si nechám jen stůl a tři zásuvkové kontejnery na to nejnutnější.

Už jsem celou místnost přebrala a uklidila, ale snad se mi podaří vám ji ještě vyfotit ve stavu "před". Dřív byl tady také náš obývák (VIA), jestli pamatujete, než přišla rekonstrukce přízemí. Co se týče barevnosti, bude moje naprosto typická, doplněná o světle růžovou a mintovou, ale jinak myslím, že barev bude ještě víc a hodně dřeva. Takže doufám, že ne typická "Skandinávie", protože tak nějak mně už nejen interiéry, ale také pokojíčky přijdou hodně podobné. Spíš jen přívětivé a bezpečné místo na hraní a na spaní pro oba. I když těm skandinávským doplňkům se stejně nevyhnu, protože je máme dávno doma a já je miluju! Které to jsou najdete pod koláží, a mně už jen zbývá zajistit hlídání a pustit se do toho. Tak mi držte palce, moc se na to totiž stejně těším, i když datum realizace je vlastně nejasný ;-).

Mějte se!
Šárka


Zleva: Akvarelový plakát Dear Fawn plánuju pořídit ještě Elince teď v září k narozeninám, dvoje povlečení Gran Black od Fine Little Day se prostě hodí ke všemu / ikonickou dětskou králičí LED lampičku Miffy jsem dostala když se Maxík narodil, a byla nejúžasnější noční lampičkou a věřím, že dětem bude ještě dlouho sloužit /
velkému lego boxu prostě nešlo odolat, máme v něm nás tří nejoblíbenější hračku - několik sestav Dupla :-) / ovčí kožešinu plánuju na podsedák z mořské trávy, který jsem dávno chtěla vyhodit, ale myslím, že ještě při hraní krásně poslouží / bavlněnou dečku Zig Zag máme i v růžové a má multifunkční využití nejen v pokojíčku, šedé boxy budou na hračky / a podobný šedivý had z české tvorby nám slouží jako mantinel v postýlce i na hraní.

8 komentářů

  1. Myslím, že o tom, jestli jsou připravené na vlastní pokoj, rozhoduje hlavně matka, tedy jestli ona je připravena😉 Přiznávám se, jsem matka úzkostná a vyhovovalo mi, že s námi byly děti v ložnici hodně dlouho (starší syn měl skoro 8 a mladší 6, když dostali svůj pokoj, a dcerka má 4 a z nedostatku prostor u nás ještě chvíli bude).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani to je pravda, jen me v tom trosku brzdi otec 😆 Kazdy to mame opravdu jinak, vzdycky si rikam, ze uz to tenhle vikend musim udelat a nakonec nic. Mame pokoje hned vedle sebe a bez dveri, klidne bych s nimi i chvili jeste spala. At vam brouci hezky rostou a diky za zkusenost 🙋🏻

      Vymazat
  2. Mám dvě děti (kluk 5,5 a holka 2,5). Syn začal spát sám v pokojíčku od 2,5 let protože jsem byla těhotná a chtěla, aby si tam zvykl. V uspávání jsme se střídali s manželem, někdy jsem u syna usnula, někdy si to s manželem vyměnili :D ale myslím, že si docela zvykl. Pak se narodila dcerka a dva roky jsme byli v ložnici 4, opět tedy manžel někdy v dětském pokoji. Mě osobně to nevadilo, byli jsme zvyklí si udělat místo - dokud dcerka nezačala hrát ze spaní fotbal a bylo po klidu. Také jí stále kojím, ale už měsíc má svojí postel v dětském pokoji hned vedle ložnice a zvládla to líp, než jsem doufala, dokonce z postele měla radost. Asi 2 týdny k nám chodila, je zvyklá ještě kolem druhé ráno na mlíko, občas chce jen pomazlit, ale syn k nám chodí pořád :D (alespoň spí v klidu). Asi nejhorší bylo udělat to rozhodnutí, je to takový krůček k osamostatňování se, ale po dlouhých 5ti letech se vyspím skoro celou noc a to má také co do sebe. Každopádně třeba na chatě nemáme jinou možnost a spíme zase 4 na letišti. Pokud jsou děti zvyklé na to držení za ruku nebo kojení, dá se to přesunout i do jejich pokojíčku. V těch 2,5 letech to oba docela dobře pochopili, samozřejmě pokud by chtěli být u nás, tak bych je nevyháněla. Naopak třeba v tom jejich pokojíčku můžou mít hezkou lampičku, světýlka nebo něco, co v ložnici nebylo možné mít a je to jejich království. Tak držím palce!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuji a presne tak, je to o rozhodnuti. Krasne jste to zvladli to je super. U nas jak jsou oba blizko sebe vekove tak i mam pocit, ze se mezi nimi zacina delat cim dal vetsi pouto, tak ze by si i vystacily sami. No uvidime v realu 😆 Hodne klidnych noci vsem ctyrem 😘

      Vymazat
  3. Tohle je hlavne o matce srovnat si v hlave, zda chce s detmi byt takto v kontaktu v noci a nevadi ji to, nebo zda uz chce mit v noci klid, myslim i vcetne : dat dite do pokojicku, nechat ho smaotne, at si usne. Vsechno jde jiz v tomto veku i mnohem drive. Jen pokud se tak rozhodnu, uz neni cesta zpet, aby to fungovalo. Ja se ridila knizkou Kazde dite muze dobre spat. Mam vyzkousene, funguje to, jen to chce byt pripravena a vydrzet. Nektere deti zvladaji vse behem dne dvou, jinym to trva dele. Asi tak ke spani.
    Pokojik bude urcite fajn a ja se budu tesit na vysledky:-). M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcel to se musim kouknout, je to ta metoda je nechat vybrecet? Ja mam totiz pocit ze jsme z nich tak trochu udelaly zavislaky, a toho kontaktu v noci by ve skutecnosti nepotrebovaly tolik. Asi mi chybi podpora tatinka hlavne. Kvuli nemu aby se vyspal je stale chlacholim, ale sama bych je nechala. Parkrat se mi to postestilo a byl klid. Tak snad to vyjde! Diky za navstevu a krasny konec prazdnin ❤

      Vymazat
  4. Do nového domu sme sa sťahovali,keď mala dcérka 4 roky a syn 1 rok.Dovtedy sme boli všetci v jednej izbe u rodičov.V novom dome išli deti do detskej izbičky -tá susedí so spálňou.Syna som v tom čase kojila ....v noci papal každé dve hodiny.Vždy pri večernom kojení som bola v ich izbičke a syn zaspal pri kojení a dcéra bola spokojná ,že som pri nej a zaspávala tak vlastne v mojej prítomnosti.
    Ja som bola zvyknutá,že musím pri každom zvuku chodiť do ich izbičky.V tej sa v noci svietilo tlmeným svetielkom.Kojiť som prestala,keď mal syn 2roky.Večer som ich uložila a spokojne spali.Občas som sa nabehala,ale som spokojná...keď mali deti 5 a 8 rokov spali už každý vo svojej izbe.Teraz majú 10 a 13 a bujnú fantáziu....tak občas ich ešte treba v noci pomojkať a upokojiť.Hlavne keď sledujú v telke to,čo nemajú...
    Lulu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lulu krasny zivotabeh, dekuju! Ja jsem asi taky za ty dva roky a dve miminka docela vycerpana, mozna ze kdyby jeden byl vetsi a klidnejsi taky bych to zvladala lip. Ale jinak smekam za uzasnou trpelivost, deti maji starostlivou maminku 😉👌🏼

      Vymazat

Díky za každý Váš komentář a zastavení se na MMB, těším se na vás! Šárka.